O japonském jídle

Japonskými médii hýbou v současné době dva problémy, vstup do TPP (Trans Pacific Partnership), a ozářená rýže v oblasti Sendai. Mohlo by se zdát, že to spolu nesouvisí, ale i zde se nachází pojítko. Japonsko vždy bránilo své zemědělství a bylo, můžu si snad dovolit říct, že právem, hrdé na to, že je schopné se alespoň v oblasti potravin zásobovat samo. Vstup do TPP ale bude nutně znamenat otevření Japonského potravinářského trhu cizím (převážně americkým) produktům, o kterých Japonci nemají žádné informace. Bude to také nejspíš znamenat konec japonského zemědělství. To se asi projeví především tady na Hokkaidu, kde je zemědělství hlavním výrobním odvětvím. Tady se zdá se vyhýbají geneticky modifikovaným produktům, je podporován chov dobytka s co největší volností. Nedávno jsem například viděla reportáž o prasečí farmě, kde si prasátka žijí v dubovém lese pod širým nebem, mají tam své rochniště a dostatek pohybu. Maso takovýchto prasat vypadá samozřejmě úplně jinak.
S havárií ve Fukušimě nastal problém s ozářenou rýží a i zeleninou. Japonsko už téměř nemá vlastní "neozářené" potraviny, podle posledních záznamů došel radioaktivní oblak s cesiem i na Hokkaido. Nicméně, kdybych byla Japoncem jsem proti vstupu do TPP, nic extra dobrého z toho nekouká. Kouhey je taky proti.

Pro Evropana zvyklého na mléčné produkty, je Hokkaido nejlepším místem, kde může v Japonsku bydlet. Je zde levně, kvalitní mléko a dokonce i sýry. Bohužel však jen jeden druh, podobný našemu Eidamu, samozřejmě nechybí ani máslo, šlehačka ale i masné výrobky. Maso hovězí, vepřové a jehněčí. K tomu si můžete přidat širokou škálu mořských produktů. Jediné co mi tu vlastně chybí je náš tmavý chleba. Celkem chutné pečivo se tu dá koupit, sladkosti také, ale jednoduchý tmavý chléb ne. Také na dobrý jogurt nebo pribiňáček tady nenarazíte. Zelenina a ovoce jsou tu drahé, to je druhé negativum. Kupříkladu brambory se tu prodávají po 9 korunách ale za kus...jablka 40 korun za kus, naštěstí to trochu jistí levné banány. Výběr zeleniny je tu však velmi široký. Hodně se tu jako zelenina konzumuje na příklad lopuchový kořen, lotos, okurky, zelí salát, řapíkatý celer, lilek, rajčata, která mají podobně jako v ČLR jinou více sytě rudou barvu, různé klíčky, čekanka, dýně hokkaido atd. Zkrátka kam se hrabeme, výběr opravdu nepřeberný...
Na závěr jen několik groteskních jídel:

jukke: syrové koňské maso připravené téměř na způsob našeho tataráku, chybí topinka. Jako jukke se používalo i maso hovězí, ale několik lidí se tím otrávilo, takže návrat k bezpečné konině...

Tonkatsu: japonský dvouvrstvý řízek servírovaný na jemně nasekaném syrovém zelí. Podle mě je na něm nejlepší omáčka, kterou se polívá. Cení se na něm hlavně tučné maso, to já moc nemusím.

Růžová Pepsi Cola prý s příchutí jahodového mléka,...neměla jsem odvahu ochutnat...