čtvrtek 7. června 2012
sobota 17. března 2012
Vše se začíná rýsovat
![]() |
| Sousedovic zahrada |
![]() |
| Pokoj v tradičním stylu s tatami, bohužel je Kumakuma bude chtít zakrýt kobercem, aby se nepoškodily, protože to by bylo drahé...vydávají prý nádhernou vůni jako čerstvé rohože... |
Dnes mi Kouhey poslal fotky našeho nového bytečku. Vypadá veliký a má okno za dřezem v kuchyni, to byl vždycky můj sen...S Barky jsme spekulovaly o piknicích v Japonsku a v následném Skypu se Kouhey zmínil o tom, že už má rozmyšlené místo, kam budeme jezdit na pikniky a taky sehnaný černý toustový chleba na ně...no zkrátka ideální manžel :) :) Dnes mi udělal radost jako už dlouho, dlouho nikdo...
středa 1. února 2012
A co bude a bylo dál?
Sapporské letiště, v Čitose je druhým nejvíce zatíženým letištěm v Japonsku, v mé hale pro zahraniční lety ale nebyl žádný shon, pár Japonců na služební cestě a banda Korejců. Loučení jsem odbyla raději rychle, celníci mi vybalili lahvičku s aroma olejem a čuchali k ní...voněla, takže vše OK, letadlo mělo zpoždění. Tentokrát byla moje cesta pravým opakem cesty do Japonska, kéž bych potkala hladovou Vietnamku a mohla jí oplatit její laskavost. Kouhey se totiž rozhodl, že zhubne a tak mi nabalil všechny vysokokalorické potraviny, co doma měl. Papírová kabela, kterou jsem měla jako příruční zavazadlo samozřejmě praskla, ale milé korejské letušky mě ještě před odletem obdarovaly třemi náhradními plastovými. Z okénka malého letadla jsem ještě na chvíli zahlédla blízké hory a pak už byly vidět jen mraky...Bylo to krásné ale i smutné, nechtělo se mi zpět.
Při návratu jsem zažila menší kulturní šok z toho, jak jsem ČR odvykla. Ale vše se časem poddá.
Mým plánem bylo odstátnicovat, což se mi k mé úlevě dnes po hodinovém výslechu naštěstí podařilo. Můj "oblíbený" W při výslechu občas vybuchoval smíchy a velice mi oponoval. Zase jsme se neshodli, chybět mi nebude. Po tom co budu ochuzena o jeho vyučování si pravděpodobně budu konečně moci najít zcela nový pozitivní vztah k japonštině coby jazyku. Budu moci postupovat svým tempem a důkladně s ohledem na vývoj a dialekty...Zážitkem bylo pro mě setkání s prof. Švarcovou, které překlady jsem znala, ale s kterou jsem se až do teď neměla šanci setkat, je to pro katedru cenný přírůstek. Potkala jsem se také s další novou členkou - pí. Nakayou, Češkou vdanou za Japonce, její manžel je původem také z Hokkaida. Asi bude něco co spojuje duši Čechů a Hokkaiďanů. Vzhledem k tomu, že Sapporo ještě nemá v ČR sesterské město, ráda bych se přičinila, aby jím byla Olomouc. Zatím však ještě nevím, jak to udělat...
Kouhey už se opět vyskytuje v Gunmě. Pracovní agentura jej oklamala, nastoupil sice ke stejnému zaměstnavateli, ale za značně menší plat (krátká pracovní doba, nejsou noční, není možné dělat přesčasy, práce je to méně náročná) plánuje že do 3 měsíců skončí a přestoupí do jiné firmy, kde by měly být o něco lepší podmínky.
Mým plánem je si během 2 měsíců vydělat na splátky dluhů a letenku. Zda se mi to podaří je otázka...pravděpodobně bych zkusila brigádovat v Brně, tam jsou platy snad vyšší. Hodlám se také ozvat překladatelským agenturám. Bydlení v Olomouci máme do konce února, takže se musím zbavit většiny věcí, zbytek zabalený v krabicích mi snad nechají v Droždíně. ACTA mi trochu narušila plán (sehnat své knihy až na bibliofilie v digitální podobě, aby nezabíraly tolik místa, obdobně je tomu s filmy a hudbou.)
Vypadá to, že se v dubnu přesunu do Japonska, vdám se a požádám o manželské vízum (na 1 rok). Nechci přijít o české občanství, protože bych ho případně těžko získávala zpět. V případě, že mi vízum nebude uděleno, záložním plánem je letenka na Nový Zéland (je to nejblíž) a pracovní pobyt tam (vylepšení angličtiny?). Zvažovala jsem i Čínu, ale zpřísnily vízové procedury, takže to nebude až tak jednoduché. Je škoda, že má Kouhey averzi k angličtině (která mu ale docela jde), mohli bychom na Zéland spolu. Každopádně nemá cenu plánovat takto dlouhodobě. Nejlepším řešením bude soustředit se na tady a teď s lehkým zřetelem na věci příští...Pokud se mi přesun zdaří, pravděpodobně budu pokračovat ve své grafománii na blogu nazvaném Kumako v Gunmě (群馬の熊子)
Při návratu jsem zažila menší kulturní šok z toho, jak jsem ČR odvykla. Ale vše se časem poddá.
Mým plánem bylo odstátnicovat, což se mi k mé úlevě dnes po hodinovém výslechu naštěstí podařilo. Můj "oblíbený" W při výslechu občas vybuchoval smíchy a velice mi oponoval. Zase jsme se neshodli, chybět mi nebude. Po tom co budu ochuzena o jeho vyučování si pravděpodobně budu konečně moci najít zcela nový pozitivní vztah k japonštině coby jazyku. Budu moci postupovat svým tempem a důkladně s ohledem na vývoj a dialekty...Zážitkem bylo pro mě setkání s prof. Švarcovou, které překlady jsem znala, ale s kterou jsem se až do teď neměla šanci setkat, je to pro katedru cenný přírůstek. Potkala jsem se také s další novou členkou - pí. Nakayou, Češkou vdanou za Japonce, její manžel je původem také z Hokkaida. Asi bude něco co spojuje duši Čechů a Hokkaiďanů. Vzhledem k tomu, že Sapporo ještě nemá v ČR sesterské město, ráda bych se přičinila, aby jím byla Olomouc. Zatím však ještě nevím, jak to udělat...
Kouhey už se opět vyskytuje v Gunmě. Pracovní agentura jej oklamala, nastoupil sice ke stejnému zaměstnavateli, ale za značně menší plat (krátká pracovní doba, nejsou noční, není možné dělat přesčasy, práce je to méně náročná) plánuje že do 3 měsíců skončí a přestoupí do jiné firmy, kde by měly být o něco lepší podmínky.
Mým plánem je si během 2 měsíců vydělat na splátky dluhů a letenku. Zda se mi to podaří je otázka...pravděpodobně bych zkusila brigádovat v Brně, tam jsou platy snad vyšší. Hodlám se také ozvat překladatelským agenturám. Bydlení v Olomouci máme do konce února, takže se musím zbavit většiny věcí, zbytek zabalený v krabicích mi snad nechají v Droždíně. ACTA mi trochu narušila plán (sehnat své knihy až na bibliofilie v digitální podobě, aby nezabíraly tolik místa, obdobně je tomu s filmy a hudbou.)
Vypadá to, že se v dubnu přesunu do Japonska, vdám se a požádám o manželské vízum (na 1 rok). Nechci přijít o české občanství, protože bych ho případně těžko získávala zpět. V případě, že mi vízum nebude uděleno, záložním plánem je letenka na Nový Zéland (je to nejblíž) a pracovní pobyt tam (vylepšení angličtiny?). Zvažovala jsem i Čínu, ale zpřísnily vízové procedury, takže to nebude až tak jednoduché. Je škoda, že má Kouhey averzi k angličtině (která mu ale docela jde), mohli bychom na Zéland spolu. Každopádně nemá cenu plánovat takto dlouhodobě. Nejlepším řešením bude soustředit se na tady a teď s lehkým zřetelem na věci příští...Pokud se mi přesun zdaří, pravděpodobně budu pokračovat ve své grafománii na blogu nazvaném Kumako v Gunmě (群馬の熊子)
středa 11. ledna 2012
Budu se vracet
Tento týden pro mě je posledním týdnem mého pobytu na Hokkaidu :(
V úterý večer se konala v jedné rybí restauraci rozlučková párty pro mě (pozor ne z mé nebo Kouheyovy inicitativy). Přišla téměř celá Kouheyova rodina - tedy alespoň ženská část. Byla jsem docela dojatá...
札幌凄く楽しかった皆さん有難う!!!金安家大好きです!!!次はチェコに来てください。
Jako by toho nebylo dost, druhý den mi sesřenice Akičan nabídla estetickou masáž zdarma, byl to docela zážitek, trochu jako u zubaře...Stále při tom na mě foukala teplá pára, součástí byl i ozón a ultrazvukový lifting...
V úterý večer se konala v jedné rybí restauraci rozlučková párty pro mě (pozor ne z mé nebo Kouheyovy inicitativy). Přišla téměř celá Kouheyova rodina - tedy alespoň ženská část. Byla jsem docela dojatá...
札幌凄く楽しかった皆さん有難う!!!金安家大好きです!!!次はチェコに来てください。
| Loď plná sašimi, byly tam dokonce ikousky chobotnice na kýlu jsou kopečky wasabi, zázvoru a křenu.... |
Během procedury Kouhey sestavoval dvě ikealampičky pro Akiko. Pak jsme se mazlili s fenkou čivavy Kurumi, která mi mimochodem po celou dobu procedur seděla na břiše, je to asi jejich součástí, kanisterapie...
Dnes šel Kouhey na pohovor k fimě v Gunmě, zatím nevím jak dopadl, snad dobře
Každopádně budu v příspěvku nejspíš dnes ještě pokračovat...
úterý 3. ledna 2012
Výročí, Sivestr (Ómisoka) a Nový rok (Ošógatsu)
28.12. jsme měli roční výročí, tou dobou Kouhey za mnou poprvé přiletěl. Oslavy jsme vykonali tak, že jsme byli na radnici zjistit náležitosti k případné svatbě a pak šli randit na nedávno zrekonstruovanou nejvyšší horu v okolí Sappora - Mojwajamu. Z centra Sappora se tam dostanete tramvají, ano slyšíte správně, v Sapporu je jedna linka tramvaje, vidíte ji dole na fotce. Od stanice menší procházkou se dostanete ke kabinkové lanovce, která, s jednou přestupní stanicí, vede až nahoru. A pak už jen noční výhled...
12/28 藻岩山に夜景を観に行った・・・・市電を使ってロープウェイ乗り場まで行く。
チェコで市電は結構ある、でも大きな街だけど・・・プラハ、ブルノ、オロモウツ、オストラヴァ、リベレツかな・・・熊子も初の札幌市電、彼女曰く『昔のチェコ(第二次世界大戦前)だ!!!!』との事
・・・ 新しく建て直した展望台、とにかく彼女に札幌の綺麗な夜景を見せたかったんだ、とても綺麗と言ってくれて来て良かったと本当に思ったよ。
ただ熊子は寒かったみたいだったけど・・・・数枚写真を撮り下山、個人的には昔の展望台の方が好きだ!!! 今の展望台はとても嫌いだ、景色は変わらず綺麗だけど観光施設は最悪だわ!!!!
あんなん喜ぶのはお上りくらいだろ地元民は喜ばんわ!!!!!
Žlutě zářící potvůrka je osvětlená sjezdovka, na které sjezdoval jako dítě i Kouhey.
あとチェコには無いものだで熊子には新鮮だったみたい。まぁ、チェコだけじゃなくヨーロッパには無いわなこういう事は・・・・・・こういう物は・・・・・
Vyčkali jsme do půlnoci a s příchodem nového, možná posledního roku si přiťukli vodou (Kouhey) a lehce alkoholickým koktejlem (já) a vydali se na první návštěvu blízkého šintoisického chrámu. K procházce zcela nepodobné našemu silvestru, jsem si připadala spíše jako bych o Vánocích šla na půlnoční. Do kroku se ozývaly údery zvonů. Je jich 108 jako lidských žádostí. Žádné ohňostroje a opilci...
年が明けて神社に詣でに行った。こっちの正月を味わってほしいから近所の神社へ・・
チェコの正月は打ち上げ花火!!!! 連発でとてもウルセェ・・でも、とても綺麗だ、透き通った冷たい空に上がる魅惑的な光はただただ観ている者達を黙らせる・・・・・
中にはわざと花火を人に目掛けて打つ輩もいて必ず喧嘩になるみたい(笑
さっきもニュースでパーカーと救急車メッチャ出動してた(笑 平和だね・・・・
除夜の鐘が鳴ってら・・・死臭を嗅ぎつけたハイエナの様に音の方向に歩き出す・・・
その先には餌じゃなく神社があるんだ!!!!! 『何発鐘を打つのか?』と聞かれ108発と答えるも『何故?』と言われた・・・『煩悩の数だ』と教えたが煩悩の意味が解らんのよ『欲望』と教えたが、
人間108の欲望が有るかとの事・・・2人で『性欲、食欲、睡眠欲・・・・』等と、他愛も無いトークをしてたら神社に到着した。約1時間程待った・・・混んでるなぁ・・・来年からは時間ずらして行こう。
待っている間前の前辺りに若夫婦(多分)がいた。お互いに腕に柴犬を抱いている、イトコの姉チャン家にいる俺達のアイドル犬HAKUと同色の子と黒い子の2匹、HAKUよりも小さいな・・・・
大人しかった、眠たかったんだと思う・・・普段だったらとっくに寝ている時間だろうに・・・人間のエゴで連れて来られたんだろうか・・・・? 解らんけど、そうだったら可哀相だな・・・・って大きな世話だっつうの!!!!! Live me aloneだわ!!!!
ほんで参拝、慎重に賽銭箱に銭を入れる・・以前に浅草寺で銭を指で弾いていれたら箱の角に当たり落下・・・・そのまま賽銭箱の下に転がって行き取れなくなって一部始終を熊子に見られ大爆笑された暗いトラウマがあったので、その上隣に爆笑した本人がいるもんで(何かとても期待していたようにも見えたが・・・・)慎重に投入したわ!!!! 願い事は嘘だけど世界平和!!!! そんな気持ちは毛頭無いです。
Před slavnostně osvětlenou svatyní už se tísnilo množství lidu, aby si menším poplatkem zajistili přízeň božstev také příští rok. Potom si nechali věštit budoucnost.Taky mi jsme si vytáhli věštbu, každý z úplně jiné krabice, ale měli jsme úplně stejnou...včetně čísla, jen talismany které jsou k věštbám přiložené jsme měli jiné, já krabičku na saké a Kouhey šíp.
下の写真は2人でおみくじを引いた結果。
お互い違う箱から手を突っ込んで取ったのに全く同じ物が出た!!!!
これには流石に驚いたわ!!!!! 素直に嬉しかったよ。
この先も互いに手と手をとって仲良く進んで生きましょう。ゆっくりと歩いて行きましょう。ゆっくりと仲良く進歩しましょう。これからもヨロシクお願いしますVenda。
Správně si máte letošní věštbu nechat a loňskou uvázat na toto místo, my tam tedy omylem uvázali už tu letošní, protože loňskou jsme neměli...
境内の中、至る所にお社があった
熊子はとても喜んでいた・・・・
Po cestě zpět se mi naskytl pohled na dům vlastence, který na nový rok nadšeně vyvěsil japonskou vlajku, nutno uznat, že je to jediný takový dům v okolí...
家の近所にあるお宅。詣での帰りに見かけたんだが、日本では祝日の日とかには日の丸旗を掲げる家があるけどチェコにはそんな習慣は無いみたいだ。(チェコスロヴァキア独立記念日には掲げるみたい。)あまり見ないけどこういう事する家は・・・昔は多かったけど今は全然見ないな・・・
まっ、別にどうでもいい事だけど・・・・
Druhého dne jsme se vydali k sestřenici Ečan. Ta si na svátky vyzvedla dědečka z domova důchodců. Dědeček se mě ptal, jestli nás okupovali Němci...Tři mladší přítomná děvčata včetně mě si oblékla kimona aby domu dodala sváteční atmosféru.
イトコの姉チャンの家に行く途中にパン屋で買った。辰年だからだろう・・・・
熊子はかなりお気に入り!!!! 生地は抹茶味で中々濃厚、中は胡桃餡だけど甘さはかなり控えめだったので美味!!!!
Blízko nádraží v jedné pekárně jsme si koupili mačový bochánek ve tvaru draka plněný ankem se slanými rohy. Byl roztomilý a chutnal výborně.
イトコの姉ちゃんの家で着物を着させてもらった。本当に感謝です、いつもいつも有難うございます。 隣の女性は姉ちゃんの息子ちゃんの彼女ちゃん!!!!! 2人とも似合ってますわ。
Běžná kimona, já mám na sobě kimono po babičce Jasu, která byla vysoká a tak bylo delší.
Slečny vedle mě mají na sobě furisode, sváteční kimono s dlouhými rukávy. Každá z nás měla jinak uvázané obi, Ečan je kimonový expert....
S Ečan a její sestrou Júčan.
Zatímco dámy se bavili úpravou kimon chlapi vedle hráli madžang.
V Japonsku je na nový rok tradiční hra zvaná karuta. Na kartách jsou písmena abecedy a jeden z hráčů nahlas čte přísloví, která těmi písmeny začínají, úkolem hráčů je žádanou kartu co nejrychleji najít. Je to hra docela rychlá a jednoduchá, nicméně zábavná...
Šokující bylo ztvárnění oblastí Německa plyšáky. V Hamburku jeden medvěd skákal z okna..
Jiný si zase kupoval zaječí prostitutku.
Medvěd si vypůjčil Kouheyovu čepici.
Jízda na slonovi...
Jízda na kozlovi.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)











