Minulou sobotu jsme si byli zkusit vyrobit pohankové nudle soba, základem je 500g pohankové mouky, 200 g hladké mouky a 500 ml vody. Mouky se prosily a promíchaly v míse pak se postupně přidávala voda po půlkách, nevypadá to tak, ale mísení byl dost náročný proces. Kouhey se celkem zpotil, mouka postupně sama tvoří větší a větší hrudky. Míchá se oběma rukama, tak že se dělají nezávislé kroužky. Vedle stojící zkušenější výrobci při tom stáli rozkročmo, jako by bubnovali na taiko.
Kouhey stále mísí...
...a už vyrábí těsto, to se promačkávalo tak...
že tvořilo květ chryzantémy.
Na obří pomoučený vál se pak těsto rozpláclo tak, aby jeho střed tvořil miniaturní horu Fuji...
ta se pak postupně rozválela do plochy.
Než jste ho však navinuli na váleček, bylo nutno jej takto do kříže pomoučit, aby se vrstvy neslepily.
Ve výsledku se těsto navinulo na dva válečky...
Minutka relaxace...
a přeložilo se na půl a do štočku, podložilo se prkýnkem....
Přitlačila se na něj zvláštní destička a začalo se krájet na tenké nudle.
Paroháč není manýra ale způsob výroby...
Kouhey oklepává "ocásky" těsta, předtím, než je vloží do krabice.
Výsledné soba jsme částečně zbaštili sami a částečně je darovali Kouheyově mamince, se kterou jsme se potkali na oběd. Byla jsem ráda, protože jakmile jsem na ni zamávala vzala mě úplně spontánně za ruku. Dostala jsem od ní dokonce dárek k Vánocům. Šátek, který vidíte na další fotce.
Poblíž našeho domečku je kavárna - čajovna ve francouzském stylu, ve Francii prý podle obsluhy letí tyhle malinkaté litinové konvičky. Mě teda přišly hodně japonské...
Žádné komentáře:
Okomentovat