Makomanai, Zoo a onsen

Tak takhle vypadá krajina ve které vyrůstal Kouhey, okrajová čtvrt Sappora jménem Makomanai, zde se konala také větší část zimních olympijských her v Sapporu roku 1972.

 Tak tady v tom modrém domečku kdysi Kouhey bydlel asi tak jen půl roku, protože tam není ofuro.

Marimo, sladkovodní řasa tvořící kulovité útvary, která se nachází jen na Hokkaidu.

 Fotky z muzea lososů, tak všechny tyhle druhy táhnou řekami na Hokkaidu i v těsném okolí Sappora, není divu, že je tu tolik medvědů.

 Tak tohle je venkovní zimní stadión, na houbičkovitém útvaru kdysi hořela olympijská pochodeň.

Sapporská univerzita, jinanová alej, plná lidí kteří si ji fotí, ta žlutá je opravdu neopakovatelná. Se Saručan.

Klokaní zápas, vyhrála jsem...

Menza na Hokkaidské uvniversitě.

 A tyhle jídla jsme si vybrali. Pozor, byla sobota, čtyři hodiny a pořád byl velký výběr, jídlo je velmi levné, prostřední obrázek  by u nás sice vyšel na 110 Kč, zde je to ale opravdu levné jídlo, samozřejmostí je vždy voda nebo čaj zdarma.

Tak tenhle trezor vytvářel kdysi pro Hokkaidskou banku Takugin Kouheyův strejda, z původního trezoru je dnes průchod metra, trezor ale zachovali, takže si ho mohou všichni prohlédnout.

Televizní věž, je taková malá Eiffelovka Sappora, nasvícená jen z jedné strany. Stojí na konci bulváru Ódori, kde se každoročně konají jukimatsuri, sněžné slavnosti. Toho večera byl Halloween a tak k nám přihopsaly tři okostýmované Japonky, křičely "happy halloween" a předaly nám preclíčky, stihly se s námi také vyfotit. Někde jinde v Sapporu se jedné okostýmované Japonce podařilo se zapálit o svíčku, přivolaná  ambulance nemohla těžce popálenou oběť dlouho mezi ostatními zkrvavenými zombíky najít. (Zpráva z lokálních novin).

 Danpa, negativní panda, nejspíš nový maskot Sappora.

 Televizní věž taky předělali na maskota, tahle chobotnička, když ji spustíte po způsobu joja říká "boyon" Kouheyovi se ale podařilo vystavený exemplář rozbít.

Reverzní plyšák panda-dampa, tohle by ale chtělo zachytit na videu.

Hokaidská tradiční sladkost, medvědí sopel...

Tahle magnetka nakombinovala medvědy a kraby do monstra, jenž mi nejvíc připomíná film Věc, no nevím, jestli bych to chtěla mít na ledničce.

Ódóri, obří ulice, kde se konají sněhové slavnosti z vrcholu televizní věže. Výstup na ni pro mě nebyl extrémně příjemným zážitkem, protože se bojím výšek, výtah byl prosklený a věž se neustále třásla.

Hokkaido Džingu, největší a nejstarší chrám v Sapporu. Kouhey by zde rád měl svatební obřad.

Medvědi.

 Ezo momonga, létající veverka, poddruh Sibiřské, která žije jen na severním Hokkaidu.

Zoo Marujama v Sapporu, v nedalekých lesích se objevují medvědi.

Živá ezo momonga, trpasličí létající veverka, jedno z nejroztomilejších zvířátek, které jsem kdy viděla. Pro zájemce pohyblivá: http://www.youtube.com/watch?v=Ii9g-EPHDOY&feature=related

Hokkaidští tanukiové - psíci mývalovití

Druhý den jsme se vydali do lázní, pobyt po japonsku, jeli jsme autobusem zdarma ze Sappora, cesta trvala asi tři hodiny, dostali jsme tento pokoj v japonském tradičním stylu, který byl prostornější než náš byt. Šli se hodinu máchat v horké vodě v cedrové kádi velikosti pro dva s výhledem do lesa a na divokou japonskou řeku. Vklouzli do hotelových oblečků a šli se najíst co hrdlo ráčilo, podle Kouheye bylo to jídlo hnusné, ale mě docela chutnalo, taky jsem poprvé ochutnala kraba. Večer nám zaklepala hotelová služba na dveře a roztáhla futon na kterém jsme spali. Ráno následovala zase all you can eat snídaně, procházka a při checkoutu jsme dostali dáreček- místní cukroví. Nasedli do autobusu směr Sapporo a osazenstvo hotelu nám zamávalo na rozloučenou.

Pohled z okna našeho pokoje.

Roztomilý Kouhey v hotelovém oblečku.

V každém patře byla takováto relaxační místnost v japonském stylu.

 Uprostřed stolu by se dal provádět čajový obřad, kdybych na to měla sebou nářadí.

Strašidelný hotelový maskot v hotelové hale.

Hotelová hala s krbem, připomnala Twin Peaks.

Ptačí krmítko za skleněnou stěnou slouží zřejmě k rozptýlení čekajících hostů.

Okolí hotelu - národní park Daisetzusan

K tomuto horskému resortu se váže jedna z Kouheyových historek. Řadí se zde v poměrně malém údolí několik velkých hotelů s lázněmi. Jeden dávný Kouheyův kamarád si kdysi namluvil v Tokiu přítelkyni, jejíž rodiče byli dost přísní, přítelkyně jej přemluvila k tomu, aby spolu utekli. Její rodiče to ale ohlásili jako únos a tak jej pronásledovala policie až do Sappora. Jejich kamarádi se složili a koupili jim jízdenku do Sóunkyó, horského letovisku, kde se coby  personál jednoho  z místních hotelů úspěšně schovávali téměř tři roky.

 Hotel z venku.

Autobus v japonsku využívá každé volné místo, v uličce jsou výklopná sedadla.

Hokkaidský venkov - jako u nás.

Podivná novinka, zmrzlina v podobě drobných zmrzlých kuliček. Novinka i pro Japonce.

Výstava sezónních květin - chryzantém v Sapporském metru.

 Tohle jsou taky chryzantémy, téměř velikosti člověka.

Chryzantémová bonsaj s minihorou Fudži.

Chryzantémy ve tvaru srdce.